Před stavbou domu

Před stavbou domu bychom si měli ujasnit, ze kterého materiálu, proč a za kolik budeme stavět zdi.

Z čeho stavět, které cihly, tvárnice, malty a omítky používat

Před stavbou domu bychom si měli ujasnit, ze kterého materiálu, proč a za kolik budeme stavět zdi.

Zásada č. 1

Nejde ani tak o úspory jako o správnost volby. Hrubá stavba přijde zhruba na desetinu ceny kompletního rodinného domu. Je ovšem základem jeho kvalit.

Stavební materiály:

• Cihelné bloky
• Broušené cihly
• Cihly lícovky
• Tvárnice
• Malty

Cihelné bloky

Klasické plné cihly (o tloušťce 600m) použijeme při malých opravách nebo pro speciální účely, ale chceme-li stavět rozsáhlejší zdi, sáhneme po takzvaných cihelných blocích. Jsou větší, takže se s nimi dobře pracuje, ale hlavně mají nesrovnatelně lepší vlastnosti. Jejich výrobci se rádi chlubí tím, že padesáticentimetrová zeď z cihelných bloků udrží stejné teplo jako dva a půl metrů silná zeď postavená z klasických plných cihel.

Bloky sestávají z tzv. cihelného střepu, který dýchá a navíc mu nevadí, když se mění vlhkost vzduchu. Cihelné bloky jsou děrované, jejich strukturu tvoří plná mřížka a dutiny. Díky tomu mají bloky dobrou akustiku a schopnost akumulace.

Cihelné bloky však vyžadují pečlivé zdění, protože jakékoliv nepřesnosti se těžko napravují.

Aby cihly propustily co nejméně tepla ven

Pří výběru materiálu, ze kterého budeme stavět, potřebujeme znát nejen rozměry stavebních prvků, ale také jejich vlastnosti. Dnes se především dbá na to, aby standardně silná vnější zeď propouštěla co nejméně tepla, protože pak ušetříme za topení.

U cihelných bloků tedy sledujeme tepelně-izolační vlastnosti, hlavně tzv. součinitel prostupu tepla (U), který by měl být co nejnižší, nebo tepelný odpor (R), který by měl být co nejvyšší.

Součinitel prostupu tepla informuje o tom, kolik wattů projde 1 metrem čtverečným při rozdílu teplot 1 Kelvin. Čím je hodnota součinitele prostupu tepla nižší, tím jsou lepší tepelně izolační vlastnosti dané stavební konstrukce (stěny, střechy, okna atd.).

Příklad

Například tepelný odpor R = 4,12 m2K/W použitého materiálu odpovídá součiniteli prostupu tepla U = 0,24 W/m2K.
Nebo obráceně, stěna z materiálu se součinitelem prostupu U = 0,20 W/m2K má tepelný odpor R = 4,96 m2K/W.
Norma doporučuje hodnotu U = 0,25 W/m2K, resp. R = 3,83 m2K/W.

Broušené cihly

Broušeným cihlám dodává jedinečnost přesné zbroušení dvou protilehlých stran, takže cihly mají tyto plochy naprosto rovné, vodorovné a stejně daleko od sebe. Zabroušené cihly jsou přesné na 1 mm!

Cihly jsou pálené stejným způsobem jako jiné výrobky tohoto typu, jsou duté s mřížkou a na vnějších stranách mají drážky pro snadnější sestavování a svazování ve zdech.

Cihly při vyzdívání potřebují tenkou ložnou spáru a velice přesné založení,což může být problém, pokud jsme zvyklí na klasické zdění.

Pokládání cihel

První řadu cihel pokládáme na souvislou vrstvu vápenocementové malty nanesené na izolačních pásech. Pozor!

Vrstva musí být na povrchu dokonale vodorovná, protože další řady cihel nelze tak jednoduše vyrovnávat maltou jako u klasických plných cihel. Základová vrstva by ani neměla být nižší než 1 cm.

Oceníme proto dobrou vodováhu, nejlépe s laserovým paprskem, nebo speciální nivelizační přístroj.
První dvě cihly položíme do krajů, mezi ně natáhneme zednickou šňůru a klademe cihly, které vyrovnáváme gumovou paličkou. Výškové rozdíly by neměly přesahovat 1 mm.
Na další vrstvy cihel použijeme speciální malty pro tenké spáry, které zpravidla koupíme spolu s cihlami. Směs připravíme podle návodu.

Maltu nanášíme:

• buď speciálním válečkem na již položené cihly (na mřížku, dutiny zůstávají průchozí) a nové cihly přikládáme
• nebo do ní cihly před položením jednu po druhé namáčíme ložnou plochou, ne však hlouběji než 5 mm. Tento způsob ale zvyšuje spotřebu malty.

Při pokládání spouštíme cihlu k cihle po drážkách přesně na místo, protože bychom s nimi po položení už neměli hýbat vodorovně, abychom nesetřeli tenkou vrstvu malty!

Do rohových vazeb použijeme rohové a poloviční cihly, kterým podle potřeby vyklepneme přepážky a kapsy vyplníme tepelně-izolační maltou.

Pro upravování cihel do mezer, které jsou menší než celá nebo půlená cihla, si raději pořídíme vhodný řezací nástroj. Dělení kladívkem jako u klasické cihly totiž vyžaduje hodně fortele.

Vnitřní stěny a příčky napojujeme podobně jako při běžném vyzdívání, jednodušší je však použít speciální nerezové kotvy, které po jedné nebo po dvou vkládáme do každé druhé ložné spáry, kde v cihle zbrousíme nebo sklepneme hranu, aby spára nemusela být vyšší, než je u ostatních cihel.

Vedle broušených cihel pro vyzdívání lze také koupit různé doplňkové cihly, které nám umožní přesně vymezit okenní a dveřní otvory, nadpraží, parapet a podobně, aniž bychom všechno museli složitě dozdívat.

Cihly lícovky

Lícovky jsou cihly vypalované při vysoké teplotě, čímž jejich povrch tzv. sline, to znamená, že vytvoří souvislou vrstvu, která dlouhodobě odolá povětrnostním vlivům.

5 Pé cihel lícovek

Cihly jsou

• vyráběné v různých odstínech
• relativně stálobarevné
• minimálně nasákavé
• těžké a pevné
• odolné proti povětrnostním vlivům

Proto lícovky snesou velkou mechanickou zátěž. Právě tyto vlastnosti využijeme, jestliže zdi nechceme a nebudeme omítat.

Užití lícovek

Vedle nosných zdí lze z lícovek stavět také vnitřní příčky, venkovní krby, komíny a komínové obezdívky, ozdobné prvky v interiérech, ploty, různé zídky a podobně.

Jak zdít lícovkami

Pro zídky a drobné stavby vybereme plné lícovky včetně doplňků, jako jsou parapety nebo stříšky.
Lícovky přesně založíme a dále vyzdíváme velmi přesně, protože všechno bude vidět.

Spáry vyplňujeme v celém prostoru, a to přímo při zdění nebo dodatečně takzvanou spárovací maltou, která je speciálně určená k tomuto účelu; síla ložných spár bývá zpravidla 12 mm a styčných spár 10 mm.

Když uložíme několik řad cihel, dáme všem viditelným spárám konečnou podobu tím, že je mírně zaoblíme, aby nezadržovaly vodu a nečistoty.

Nebo spárujeme dodatečně, zejména pokud chceme, aby spáry měly určitou barvu, jinou, než má zdicí malta.

Licovkami můžeme rovněž obložit už postavenou zeď, třeba při rekonstrukci. Slouží k tomu takzvané lícové pásky, které na očištěnou stěnu nalepíme, aniž bychom museli rozšiřovat základy kolem domu.

Zajímavé jsou rovněž lícovky vyráběné ručně, které vypadají jako staré cihlové zdivo s patinou. I zeď z lícovek nebo obložená lícovkami dýchá.

Co je zvlášť důležité při zdění z lícových cihel

Než začneme z lícovek stavět, vypočítáme si spotřebu cihel a rozmyslíme si, jakou použijeme vazbu, kterou pak budeme přísně dodržovat, protože zeď nebude omítnutá.

• Klasicky se používá takzvaná běhounová vazba, kdy řady cihel přesazujeme o půl nebo čtvrt cihly,
• nebo bloková vazba, ve které se podélné (běhouny) a příčné (vazáky) cihly střídají a styčné spáry řad leží kolmo přes sebe. Možností je však daleko víc.

Než se pustíme do zdění, je dobré si připravit všechny potřebné cihly a odebírat je současně z několika palet, aby se případné rozdíly v jejich odstínu při pohledu na celek ztratily.

V každém případě si koupíme speciální maltu pro lícové cihly. Ušetříme si nejen spoustu práce při dávkování a míchání, ale předejdeme dalším problémům – třeba takzvaným výkvětům, které nevypadají pěkně a stěnu na pohled znehodnotí.

Tvárnice a jejich výhody

Nejen pálené cihly, ale také tvárnice se hodí pro stavbu nosných zdí.

Jsou vyrobené z drcené kameniny, cementového pojiva a různých přísad a příměsí, a to tak, aby měly co nejvyšší tepelný odpor při co nejmenší síle.

Tvárnice tedy dobře tepelně i zvukově izolují, navíc jsou díky materiálu a dutinám lehké a dobře se s nimi zdí, protože jsou všechny stejně velké (tzv. kalibrované nebo broušené). Ukládáme je do vrstvy malty ne vyšší než 2 mm.

Tvárnice odebírají maltě vodu pomaleji než jiné druhy zdiva, proto s tím musíme počítat při míchání malty.

Klademe je uzavřenými nebo částečně uzavřenými dutinami nahoru, a když mezi nimi vzniknou mezery (např. kapsy), vyplníme je maltou při zdění, nikoliv dodatečně.

Příčky s nosnými stěnami nejlépe spojíme ocelovými pásky (nikoliv kapsami) a stěny delší než 18 m opatříme dilatačními spárami.

Tvárnice nenecháváme na dešti a rozestavěné zdivo proti dešti a nepřízni počasí chráníme!

Malty

Vápenné malty (písek, vápno, voda) použijeme pro běžné zdění, ale tam, kde potřebujeme větší pevnost, zvolíme malty vápenocementové nebo cementové.

Při zdění plnými cihlami spotřebujeme asi 10 l malty na 25–30 cihel.

Pro přesné zdění cihlovými bloky, broušenými cihlami nebo pórobetonovými tvárnicemi je lepší použít speciální malty, které jsou k tomu určené, je s nimi lehčí práce a někteří výrobci je nabízejí současně s cihlami. Tyto směsi jsou navíc už namíchané, takže stačí přidat jen vodu.

Zajímavé jsou rovněž lícovky vyráběné ručně, které vypadají jako staré cihlové zdivo s patinou. I zeď z lícovek nebo obložená lícovkami dýchá.

Co je při zdění zvlášť důležité

Než začneme z lícovek stavět, vypočítáme si spotřebu cihel a rozmyslíme si, jakou použijeme vazbu, kterou pak budeme přísně dodržovat, protože zeď nebude omítnutá.

Klasicky se používá tzv. běhounová vazba, kdy řady cihel přesazujeme o půl nebo čtvrt cihly.

Nebo se používá bloková vazba, ve které se podélné (běhouny) a příčné (vazáky) cihly střídají a styčné spáry řad leží kolmo přes sebe. Možností je však daleko víc.

Než se pustíme do zdění, je dobré si připravit všechny potřebné cihly a odebírat je současně z několika palet, aby se případné rozdíly v jejich odstínu při pohledu na celek ztratily.

V každém případě si koupíme speciální maltu pro lícové cihly. Ušetříme si nejen spoustu práce při dávkování a míchání, ale předejdeme dalším problémům – třeba takzvaným výkvětům, které nevypadají pěkně a stěnu na pohled znehodnotí.